Během posledních let jsem pracoval na tématu empatie a menšin a vyprávěl příběhy, které otevíraly dveře mé paměti, přenášejíce mě zpět do mého dětství a předpubertálního období.

Nyní, jako dospělý člověk, jsem se rozhodl darovat těla, která jsem chtěl mít, tvory, do kterých jsem se chtěl proměnit, superhrdiny, mytologické bohy nebo dokonce objekty jako dárek svému dětskému já.

Inspirací mi byly zrcadla v ložnicích, začal jsem tisknout tyto tvary spojené s obličejem, který je mojí vlastní karikaturou, jakoby z dětské knihy.

Výsledek má strukturu starověkých obrazů, připomínající mi, když jsem se plavil na lodi mého otce, chtěl jsem být delfíny, kteří nás provázeli po moři, nebo když jsem ležel v posteli a četl příběhy z mytologie, chtěl jsem být bohem radosti, tance, hojnosti.

Tento diptych je začátkem série, kterou začínám tvořit.